Tato stránka postupem času ztrácí smysl. Ještě v roce 2003, kdy jsem tuto stránku psal, byly v podpoře CSS mezi prohlížeči výrazné rozdíly.
Internet Explorer je hlavní prohlížeč platformy Windows. Od verze 4 je dodáván s operačním systémem. Často je označován zkratkou MSIE nebo IE. Já používám IE.
Velmi podobná verzi 7, v podpoře CSS v podstatě nic nového nepřináší, snad jen podporu outline, counters, caption-side, box-sizing a content. Zajímavý je třetí vykreslovací mód. Vedle klasického Quirk módu a "starého standardního" módu obsahuje třetí "opravdu standardní mód", který se zapíná pomocí nějakého meta tagu. Nejpokročilejší Internet Explorer, který lze spustit na Windows XP.
První revolučně odlišná verze Internet Exploreru (ostatní jenom nějak navazovaly na předchůdce). Už má velmi slušnou podporu CSS 3 (byť ne kompletní). V roce 2010 přišla beta verze, v roce 2011 už je ostrá verze. Slabinou rozšíření IE 9 bude, že jej není možné spustit na Windows XP, což je (i v roce 2012) stále velmi rozšířený operační systém.
Umí toho zase víc, například display: flex se správnými hodnotami.
Poslední verze Exploreru, kterou lze nainstalovat na Windows 7.
Od dvanácté verze Microsoft přejmenoval Internet Explorer na Edge. Má podobnou ikonku modrého éčka. Funguje pouze na Windows 10, na sedmičky nainstalovat vůbec nejde.
Poslední verze Edge s vlastním vykreslovacím jádrem byla verze 18. Potom přešel na verzi 79, která odpovídala tehdejší verzi Chrome. Od té doby (myslím 2019) už vykresluje stránky úplně stejně jako Chrome, což znamená o starost méně.
Prohlížeč s vykreslovacím jádrem Webkit zvládá CSS excelentně. Google Chrome vydává společnost Google, jak už ostatně vyplývá z názvu. Myslím, že byl poprvé vydán v září 2008.
Podpora CSS v prohlížeči Chrome je velmi podobná podpoře v prohlížeči Safari. Podle toho, co jsem testoval, bude možná i nachlup stejná.
V únoru 2021 je aktuální verze prohlížeče Chrome 88.
Často označovaný za nejlepší prohlížeč, vyvíjený na bázi open-source. Vyskytuje se v podverzích číslovaných 1.0, 1.1 až 1.6 (zatím). Tyto podverze se nijak podstatně v podpoře CSS neliší, pouze se podpora rozšiřuje. Vykreslovací jádro Mozilly se jmenuje Gecko (anglické čtení [geko], česky [géčko nebo gecko]). Mozilla pracuje s CSS ve standardním režimu. Mozilla má i něco jako quirk mód, ale ten se velmi liší od qurk módu Exploreru. Nikdy jsem ho nepoužil.
Vykreslovací jádro gecko používají i různé odvozeniny Mozilly. Mezi ně patří především Netscape 6 a 7, kteréžto prohlížeče tedy nemají nic společného s Netscape 4. Velmi perspektivní jsou další odvozeniny pojmenované po různých ptácích a pandách (Firefox, Firebird). Protože mají všechny tyto odvozeniny stejné vykreslovací jádro, podporují CSS vlastnosti téměř naprosto stejně.
Mozilla je obzvláště oblíbena mezi uživateli operačních systémů Linux a Unix. Ale existuje samozřejmě i pro Windows (nevím, zda i na Macu). Linuxová Mozilla se občas při vykreslování stránky chová trochu jinak než windowsovská. Bude to patrně tím, že z operačního systému používá nějaké grafické knihovny.
Pro jistotu to zopakuju: Ano, Firefox patří pod Mozillu. Používá vykreslovací jádro Gecko.
Od roku 2013 Opera převzala vykreslovací jádro od Webkitu (Chromium, Blink), což je to samé jádro, jaké má třeba Chrome nebo Safari. Tím pádem ztratilo smysl Operu sledovat, protože bude vždy velmi podobná Chromu.
Předtím byla Opera nezávisle vyvíjený komerční prohlížeč. Existuje pro všechny operační systémy (pokud vím).
Historické verze Opery. Do verze 5 chybovaly v zobrazení češtiny, od verze 7 se standardním módem. Dnes (2010) se skoro nevyskytují.
V roce 2010 má verzi 9 asi jedno procento uživatelů. Devítka je nahrazovaná desítkou.
Desítka byla trochu divná verze, vyvíjeli a debugovali ji dlouho. Z hlediska podpory CSS je ale perfektní.
Postavena na Webkitu, vykreslováním se neliší od Chrome.
Velmi dobrý prohlížeč na platformě Mac, iOs (například iPad, iPhone). Jako vykreslovací jádro používá WebKit, stejně jako Google Chrome.
Dále popisuji starší prohlížeče, se kterými se už nelze setkat (stav k roku 2012)
Velmi dobrý prohlížeč s vlastním vykreslovacím jádrem KHTML je nejvíce rozšířený v grafickém systému KDE (jeden z grafických systémů pro Linux). Existuje jenom na Linuxu a Unixu, takže jeho důležitost je (ve vší úctě) malá.
Podstatná verze byla pouze verze 5. S Internet Explorerem měl tento prohlížeč společného pouze jméno. Má velmi dobrou podporu standardního CSS-1 a pozicování. Vývoj dalších verzí byl zastaven. Na Macu už v podstatě nemá žádné rozšíření, takže je ho možno ignorovat.
Prohlížeč s velmi slabou a chybnou podporou CSS. Prakticky se nevyskytuje (pouze reliktně) a ve statistikách nefiguruje.
Prohlížeč se slabou podporou CSS. Na svou dobu byl ale převratný a podle mého názoru IE verze Většinu CSS vlastností podporuje, ale často s chybami. Rozšíření IE 4 je na úrovni méně než jednoho procenta uživatelů, proto se na něj dnes (psáno 2003) nebere moc ohled.
Označován jako IE 5.0. Prohlížeč s velmi dobrou podporou CSS-1 a pozicování. Od verze IE 4 velký pokrok zejména v podpoře Margin a Padding. Vykresluje vše v nestandardním (quirk) modelu. Je rozšířen mezi asi deseti procenty uživatelů.
Hodně se podobá IE 5.0, ale na to, že je to podverze, se také hodně liší. Opět má lepší podporu CSS-1, podstatně lépe pracuje s objekty a jejich vykreslování. Podporuje některé nestandardní CSS vlastnosti (jako např. zoom). Pracuje v nestandardním modelu a nejde přepnout do standardního. Má ho asi 8% uživatelů.
V roce 2003 nejrozšířenější prohlížeč (skoro 70% uživatelů). V roce 2010 klesá pod 4 procenta. Velmi dobrá podpora CSS-1 a pozicování. Podstatná je možnost přepnutí do standardního módu vykreslování pomocí DOCTYPE. Dříve se říkalo, že další vývoj prohlížeče IE 6je zastaven a následující verze že se už budou dělat jen pro operační systém Longhorn (později zastaven). Na jaře 2005 oznámili, že sedmičku přece jenom udělají.
Dlouho se připravovala další verze Internet Exploreru s číslem 7. Zachovává téměř přesně stejný quirk mód jako starší Explorery, ale "vylepšuje" standardní mód tak, aby podporoval některé nové věci. Jediný výrazný pokrok oproti IE6 je podpora min-width, max-width, max-height a min-height. U vlastnosti position umí hodnotu fixed. Pseudotřídu :hover umí u všech prvků.
Ve středověku Internetu byl Netscape Navigator nejrozšířenější prohlížeč. Zasloužily se o to zejm. verze NN 2 a NN 3, které žádnou podporu CSS neměly. Netscape Navigator vyvíjela firma Sun. Poté, co Netcape Navigator 4 neuspěl v boji s Internet Explorem, už novou verzi Navigátoru vyvíjeli jako open-source produkt, z čehož vznikla Mozilla, která už Sunům nepatří.
Netscape Navigator 4 se snažil o plnou podporu CSS-1. Šíleně v ní ale chyboval. Odladit design pro NN 4 je prostě horor. Člověk něco vymyslí a ono to nefunguje. Vymyslí něco jiného a zase to nefunguje. Takže bylo vždy nutné dělat strašné kompromisy nebo raději design ladit tabulkami.
NN 4 je mezi českými uživateli rozšířen méně než z jednoho procenta. Díky tomu už jej lze ignorovat a nekomplikovat si život laděním designu pro NN4. Stačí dokument dobře strukturovat a deklaraci stylu před NN 4 nějak skrýt (buďto zápisem media="all" do tagu link nebo style, nebo použitím pravidla @import).
Jedná se v zásadě o Mozillu. Obsahuje vykreslovací jádro Gecko a přídavný software od Netscape.
Na svou dobu výborný prohlížeč NN 3 označovaný též jako Netscape Gold. Nemá vůbec žádnou podporu CSS (umí dobře rámy a tabulky). To se občas hodí na testování stránek -- je dobré vidět, jak to vypadá, když náhodou vypadnou styly. Ale na to jsou lepší textové prohlížeče (jako třeba Links).
Tuto stránku je obtížné udržovat, informace mohou být zastaralé. Poslední letmá aktualizace v únoru 2021.
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.