HTML 5 je zatím poslední verze HTML.
U webových jazyků je potřeba rozlišovat dvě věci:
V roce 2015 přibližně platí, že prohlížeče podporují všechno z HTML 4.01 a většinu věcí z HTML 5. V praxi se tedy nejčastěji používá ne jeden konkrétní jazyk (HTML 5), ale různá směs tagů a postupů z těch verzí HTML, které jsou podporované prohlížeči. Funguje to bez problémů. Maximálně může nadávat validátor, ale co už.
Oproti předchozí verzi (běžně akceptovaná byla verze 4.01) přináší HTML 5 toto:
Oproti předchozí verzi je tedy HTML 5 pouze kosmetickým vylepšením. Nepřináší nic, co by zásadně měnilo způsoby, kterými se dají stránky vytvářet.
Hezké je, že HTML 5 specifikuje, jak se prohlížeče mají chovat k chybně napsaným stránkám.
Rozsah technologií, které jsou přilepené k HTML 5 je celkem velký. Jdou nad rámec jednoduchého značkovacího jazyka, jak se ho zde snažím popsat. Například řeší komunikaci prohlížeče se serverem, časování, ukládání dat v prohlížeči atd.
Zde je anglická specifikace HTML 5.
Hezký přehled motivací a nápadů, jak a proč HTML5 už dnes používat, přináší knížka od Marka Pilgrima Dive into HTML5 http://diveintohtml5.info/
Používám Doctype html5. Má tuto formu:
<!doctype html>
Jistě chápete, že takový zápis už se dá psát z paměti. Což je přesně důvod, proč to používám. Vůbec neřeším, jestli je to validní nebo čeho. Ale je to krátké a spolehlivě to přepne každý dnešní prohlížeč do standardního módu. Což je přesně to, co potřebuji.
Oblíbil jsem si v <input type="number">. Usnadňuje zadávání čísel. Sice zatím funguje jenom v některých prohlížečích, ale v ostatních je to zpětně kompatibilní. To znamená, že v těch nepodporujících prohlížečích uvidí uživatel normální textové vstupní pole.
<input type="number" name="cislo">
Další nové hodnoty input type mám v příkladu na input s novými hodnotami type z html 5.
Zadávat type je důležité hlavně pro uživatele mobilních telefonů. Když se v inputu například objeví type="email", zobrazí se uživateli klávesnice s tečkou a zavináčem.
Deklarace kódování v HTML se dá dělat kratším zápisem než dříve. Zatímco dříve bylo nutno zapisovat dlouhou meta deklaraci:
<meta http-equiv="content-type" content="text/html;charset=utf-8">
nyní stačí zapsat velice krátce:
<meta charset="utf-8">
Samozřejmě je potřeba použít tu hodnotu kódování, které skutečně používáte. Takže pro většinu začátečníků na Windows bude zápis vypadat takto:
<meta charset="windows-1250">
Placeholder je text v <input>, který se šedivě zobrazí ještě předtím, než do něj uživatel začne psát. Jakmile psát začne, tak zmizí. Je to výborné jako nápověda k zadávacímu políčku.
Autofocus je atribut formulářového políčka (typicky inputu), který určuje, že má prvek dostat focus (kurzor) ihned po načtení stránky.
Nepotřebuju toho moc, ale zřejmě bych se v případě potřeby nezdráhal používat z HTML5 toto: download u <a>, geolokace, datalist, SVG, canvas, svg, webStorages a některé javascriptové události. Jinak není důvod vyhýbat se CSS 3, zejména jeho fontům, i když v češtině to není žádná sláva.
Smí. Nikdo to nezakazuje. Prohlížeče směs tagů z různých verzí HTML bez problémů podporují (nic jiného jim totiž nezbývá). Možná budou frfňat validátory, ale s tím do toho jdeme, ne?
Z HTML 5 byly formálně vyřazeny tyto tagy: <acronym>, <applet>, <basefont>, <big>, <center>, <dir>, <font>, <frame>, <frameset>, <noframes>, <strike> a <tt>. Nadále ale všude fungují, takže například běžně používám <font>, když chci obarvit kus textu.
Jak psát web píše Yuhů, Dušan Janovský. Kontakt.